3.kapitolka

12. května 2007 v 14:12 | Ifulda |  - Sharon a nový svět
Přeji příjemné počteníčko!!! :D
Ztráta II.část
Sharon se podívala na svého otce, který ležel velmi unavený na zemi a vedle něj stál Douglas, mířící na něj svým amuletem.
"Říkal jsem ti, že na to jednou doplatíš!" řekl Douglas, "Teď už bude konec, tvoje smůla, že ses tak blbě rozhodnul. A neboj, my ji najdeme i bez tebe!" poté z jeho amuletu vyletěl proud červeného světla přímo do táty Sharon.
"NÉÉÉÉÉ!" křikla Sharon a rozběhla se ke svému otci. Nyní všichni přestali bojovat a podívali se, odkud křik vychází. Když uviděli běžící Sharon, chtěli jí v tom zabránit, ale nikomu se to nepodařilo. Jediný, kdo nepřestal bojovat, byl Douglas, který stále mířil svým amuletem na otce a z amuletu stále vyzařoval červený paprsek.
Sharon v sobě cítila bolest, stesk, zlost, úzkost. Všechny pocity se najednou spojily v jeden a ze Sharininy pravé ruky vystřelil oranžový záblesk, který se strefil do Douglase. Ten to nečekal, proto se nijak nebránil a paprsek mu způsobil několik popálenin a on ztratil vědomí a spadl na zem. Sharon cítila obrovskou bolest v ruce. Když se na ni podívala, měla ji úplně spálenou. Co to bylo? Co se to se mnou stalo? Ptala se sama sebe. Poté pocítila velkou horkost. Ne jenom v ruce, ale po celém tělo. Takovou cítila jenom jednou, když byla hodně nachlazená a měla čtyřicítky horečky, určitě má horečku i teď. Pociťovala takovou únavu, jakou ještě nikdy. Podlamovala se jí kolena a ona se pomalu sesunovala k zemi. Všichni na ni zírali, jako by viděli nějaký zázrak. Sharon už ležela na studené zemi, která ji příjemně ochlazovala a ona ztrácela vědomí.
"To děvče musíme zachránit!" slyšela z jedné strany nějaký hlas.
"To je ona, musíme ji dostat za každou cenu!" ozval se nějaký muž ze strany druhé. Sharon už jenom pomalu zavírala oči. Viděla jenom nějaké světla různých barev, které se nad ní míhala. Musím zjistit, co je s tátou, musím ho zachránit! Říkala si sama pro sebe. Snažila se zůstat co nejdéle při sobě. Musím, musím se snažit! Musím ho najít! Ani nevěděla, kde vzala sílu. Pomalu se dostávala na kolena a po čtyřech se plazila za svým otcem, který jenom ležel na zemi. Nejevil známky života. Sharon začaly téct slzy, ale stále se snažila se co nejvíce přiblížit ke svému tatínkovi. Už nemohla, z posledních sil se přemáhala. Všichni po sobě křičeli, vše se odehrávalo jenom kolem Sharon. Občas uslyšela něco jako: Pospěšte si, vemte ji! Nebo: Ona už nemůže, musíme ji odtud dostat dřív, než oni! Ale nic z toho nebrala na vědomí. Prostě jediné, co chtěla bylo zjistit, jestli je její táta na živu, protože jestli ne, tak...
Už byla skoro u něj, když ucítila obrovskou bolest. Strefil ji jeden z paprsků a ona ležela na zemi stočená do klubíčka v obrovských bolestech.
"Ty idiote, potřebujeme ji živou!" slyšela Sharon Douglasův hlas a on se k ní začal přibližovat, nejspíš na tom nebyl zase tak špatně, když už zase bojuje, na rozdíl od Sharon. Toho si ale skoro nikdo nevšiml, jenom jeden starý kouzelník, který po Douglasovi vystřelil modrý paprsek. Douglas to ale včas zpozoroval o proto se stačil ochránit neviditelným štítem. Poté po starém kouzelníkovi vystřelil zelený paprsek, který ho tak též vykryl. A tak to šlo dál a dál a Sharon se cítila čím dál hůř. Myslela, že se jí hlava rozskočí, jak ji bolela. Sharon pomalu upadala do bezvědomí, už ani nevnímala, co se kolem ní děje.
Svedl se o ni boj, ale jeho příčinu Sharon nevěděla. jak to tak vypadalo, tak ostatní ano. Sharon už nemohla a upadla do bezvědomí.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 verča verča | E-mail | Web | 13. května 2007 v 13:53 | Reagovat

ifi, máš top tu úplně super. pokračuj

2 ifulda ifulda | 13. května 2007 v 20:35 | Reagovat

díky

3 Marťa Marťa | 15. května 2007 v 12:08 | Reagovat

Nádhera sama!!! Éto óčeň charašó! To je rusky :)

4 pasu-Hanka pasu-Hanka | E-mail | Web | 7. června 2007 v 18:52 | Reagovat

skvělé! úžasné! suprové! moc se mi to líbí!!!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama